Karel Kryl - Ukolébavka Spinkej, synáčku, spi, zavři očička svý dva modré květy hořce, jednou zšednou jak plech, zachutná tabákem dech a políbení hořce. Na zlomu století v náruči zhebkne ti tvá první nebo pátá, než kdo cokoli zví, rány se zajizví a budeš jako táta. Spinkej, synáčku, spi, zavři očička svý, máma vypere plenky, odrosteš Sunaru, usedneš u baru u trochu jiné sklenky. A že zlé chvíle jdou, k vojsku tě odvedou, zbraň dají místo dláta, chlast místo náručí couvat tě naučí a budeš jako táta. Spinkáš, synáčku, spíš, nouze vyžrala spíž av sklepě bydlí bída, v jeslích na nároží máma tě odloží, když noc se s ránem střídá. Recepis na lhaní dají ti na hraní a nález bude ztráta, kompromis, z života zbude ti samota a budeš jako táta.